24. prosince 2016
Šťastné a veselé?
Prožíváme poslední chvíle adventu, těšíme se na oslavu Vánoc. Slyšíme a možná i sami mluvíme o šťastných a veselých svátcích – a snad se kdesi v pozadí skrývá tíseň: „Je vůbec na místě mluvit o štěstí a radosti v tomto světě, který je sužovaný tolika nejistotami, hrozbami a bolestmi?“ Kolik možných nebezpečí lidem dnes hrozí – od teroristických útoků přes rozjitřenou situaci ve světě, nezaměstnanost, nemoci až po ekologické hrozby… Nejsou v této situaci slova o radostných Vánocích jenom naivním a chvilkovým útěkem od drsné reality?
Mohou a nemusí. Pokud nám půjde při prožívání svátků jen a pouze o chvilku „sváteční pohody“, možná v nás zbude rozčarování a prázdnota. Naštěstí je zde i jiná možnost. Sváteční pohoda je krásná věc, ale je nám nabízeno i cosi navíc. Můžeme se znovu a více nechat ujistit o tom, že Vánoce jsou tím největším projevem Božího zájmu o člověka. Potom sváteční dny nemusí být jen chvilkovým únikem před všedností běžného života…
Věřící a víru hledající lidé často slyší námitku: „Kde je tvůj Bůh? Jak se může dívat na to množství utrpení nevinných?“ Skrze Vánoce můžeme vnímat Boží odpověď: „Jsem zde. I pro tebe jsem se stal člověkem. Nejsi mi lhostejný. Jsem tu proto, abych s tebou nesl tvá trápení a tvé nejistoty. Vím, co je to bolest a naděje lidského života. Ve spojení se mnou bolest a smrt nemají poslední slovo…“
Ať tato stará a přece stále nově promlouvající jistota křesťanské víry je i pro vás tím pravým zdrojem pokoje, radosti a naděje o letošních Vánocích.
Přeji vám, milí josefovští přátelé, také stálou Boží pomoc, zdraví a požehnání i v celém novém roce.
Petr Karas, farář